head

Jaká je skutečná potřeba bílkovin?

 Jaká je denní potřeba bílkovin
Jaká je denní potřeba bílkovin
Suren Bahidská Suren Bahidská
Novinář
Téma: Zdravý životní styl

Mnozí se vědomě rozhodují pro bílkovinnou dietu. Avšak, jaká je skutečná denní potřeba bílkovin?

Na počátku 20. století strávil Vilhjalmur Stefansson - polární vědec, dohromady pět let tak, že konzumoval pouze maso. To znamená, že konzumoval přibližně 80% tuků a 20% bílkovin. V roce 1928 zopakoval totéž v rámci jednoročního výzkumu v nemocnici Bellevue. Stefansson konzumoval vícenásobně více, než je denní potřeba bílkovin.

Existuje otrava bílkovinami

Stefansson chtěl tímto oponovat těm, kteří tvrdili, že člověk nedokáže přežít, pokud konzumuje jen maso. Bohužel, sám velmi brzy onemocněl, dokud konzumoval jen libové maso, které neobsahovalo žádné tuky. Projevila se u něj otrava bílkovinami, tzv. "rabbit starvation". Příznaky zmizely až poté, co snížil příjem bílkovin a zvýšil příjem tuků.

Po tom, co se vrátil do New Yorku a pokračoval v průměrné americké stravě, která obsahuje vyvážené množství bílkovin, se jeho zdravotní stav - podle jeho slov - zhoršil a vrátil se zpět k dietě s nízkým obsahem uhlohydrátů a s vysokým obsahem tuku a bílkovin. Tuto dietu dodržoval až do své smrti. Zemřel jako 83 letý.

Stefanssonove pokusy patří mezi ty, jejichž výsledky potvrzují, že příjem nadměrného množství bílkovin může mít vážné a nepříjemné následky. Prodej výživových doplňků, obsahujících bílkoviny, poukazují na to, že nemáme jasno v tom, jaké množství bílkovin potřebujeme, jaký je nejlepší způsob konzumace a nevíme o tom, že příliš velké, ale i příliš malé množství bílkovin může být nebezpečné.

Jaká je denní potřeba bílkovin?

Jelikož počet těch, kteří trpí nadváhou, se za poslední dvě desetiletí zdvojnásobil, stále více si uvědomujeme, co konzumujeme. Za poslední roky mnozí z nás vyměnili bílý chléb za tmavý, celozrnný a nepijeme už ani plnotučné mléko. Středem naší pozornosti se stal příjem přiměřeného množství bílkovin, což můžeme dosáhnout konzumací proteinových tyčinek, müsli, či polévek, které vládnou v regálech supermarketů. Celkový trh bílkovinných doplňků výživy dosáhl v roce 2016 částku 12,4 miliard dolarů. Z toho jednoznačně vyplývá, že pociťujeme nutnost přijímat co nejvíce bílkovin. Někteří vědci však tvrdí, že nákup jídel s vysokým obsahem proteinů není nic jiného, ​​jen zbytečné plýtvání peněz.

U těch dospělých, kteří nežijí aktivní život, je potřeba bílkovin 0,75 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. U mužů je to v průměru 55 gramů a u žen přibližně 45 gramů bílkovin denně.

Nízký příjem bílkovin má za následek vypadávání vlasů, kožní onemocnění a ztrátu svalové hmoty. Naštěstí, tyto příznaky se objevují jen zřídka, a hlavně u těch, kteří trpí jinými poruchami příjmu potravy.

Kdo vlastně nejvíce získá zvýšeným příjmem bílkovin?

Starší věková kategorie. A to v podstatě proto, že jak stárneme, potřebujeme stále více proteinů pro zachování svalstva. Bohužel, ve starším věku jsme náchylní jíst méně a preferujeme spíše sladké a kyselé chutě.


Zdroj:

http://www.bbc.com/future/story/20180522-we-dont-need-nearly-as-much-protein-as-we-consume

Související články

Komunita

NOVINKY Z BLOGU

phone

Tipy pro zdraví přímo do Vašeho emailu: pro uvědomělejší a zdravější životní styl se přihlaste k odběru novinek z blogu.