Úloha lymfocytů (druh bílých krvinek) je v našem organismu nenahraditelná. Úkolem těchto bílých krvinek, které se tvoří v lymfatických uzlinách, slezině, mandlích, střevní stěně a týmusové žláze je zneškodnění infikovaných a rakovinných buněk.
Lymfocyty jsou nejmenší bílé krvinky, v krvi je najdeme v malých, středních nebo velkých tvarech. Převážnou část lymfocytů tvoří malé buňky, mezi ně řadíme B a T lymfocyty. Většinu velkých lymfocytů tvoří NK (Natural Killer) buňky nebo přirozené "zabijáci" buňky, které produkují látky ničící buňky, jinak nazývané cytotoxické látky.
T-lymfocyty
T-lymfocyty se vyvíjejí z kmenových buněk, které se migrací dostaly do týmusové žlázy, pak do orgánů lymfatické soustavy. Tvoří jednu třetinu lymfocytů, které jsou v oběhu. Hrají roli při ochraně proti nádorům, virům, a také při odmítnutí implantovaného orgánu, tkáně. Evidujeme více druhů T-lymfocytů: killer, čili "zabijáci" buňky, helper, čili pomocné buňky, supresor, čili inhibiční buňky, a také paměťové buňky, které si "pamatují" setkání s antigeny.
B-lymfocyty
B-lymfocyty se tvoří v kostní dřeni a na základě reakce organismu na infekci a biochemických signálů od pomocných T-lymfocytů se transformují na takzvané plazmatické buňky. Proti danému antigenu produkují protilátky, které se přilnou k povrchu cizí buňky, kterou pak zničí. Část B-lymfocytů se transformuje na paměťové buňky, čili si budou pamatovat antigen, který už jednou rozpoznali, a na který již reagovali vhodnou imunitní reakcí.
Natural Killer buňky
NK buňky jsou schopny rozpoznat zhoubné a infikované buňky, které se tvoří v organismu, přesněji molekulární model patogenů. Cytotoxické látky, které produkují, zničí nežádoucí a zmutované buňky. Jelikož se v našem organismu neustále vytvářejí buňky s poškozeným genetickým kódem, v případě vrozené nefunkčnosti imunitního systému z nich mohou vznikat nádory.